Ing. Jana Lacková
Vysoký obsah cukrů a škrobů v krmivu se v poslední době stal pro majitele koní velkým strašákem. Dává se do souvislosti s celou řadou zdravotních problémů, jako je například laminitida, žaludeční vředy či inzulinová rezistence, a krmná dávka s nízkým obsahem cukrů a škrobů je nutností také pro koně s Cushingovým syndromem, PSSM a dalšími metabolickými poruchami.
Ještě než se podíváme na obsah sacharidů v jednotlivých krmivech, je na místě si připomenout jejich základní rozdělení:
Nestrukturální sacharidy (NSC), mezi které patří hlavně jednoduché cukry a škrob, jsou tráveny enzymaticky v tenkém střevě za vzniku glukózy. Jsou díky tomu skvělým zdrojem “rychlé” energie, kterou potřebují koně ve vyšší zátěži.
Strukturální sacharidy, tedy vláknina, jsou pro koně nejpřirozenějším zdrojem energie. Trávení vlákniny probíhá v tlustém střevě, a to mikrobiálně za vzniku těkavých mastných kyselin. Významné je především slepé střevo, kde se mastné kyseliny vstřebávají. Metabolismus koně je pak využívá jako zdroj “pomalé” energie.
Všeobecně se uvádí, že pro koně s vyšší citlivostí (sklony ke schvácení, žaludeční vředy, IR, Cushing, PSSM…) by se měl pohybovat obsah cukru a škrobu v součtu do 10 % v sušině krmné dávky. Toto doporučení se ale může lišit podle toho, jakými zdravotními problémy kůň trpí, a také podle konkrétních obsažených cukrů.
POZOR! Samotnou hodnotu NSC nelze vytrhnout z kontextu a vyhodnotit podle ní krmivo jako nevhodné, pokud ji neposuzujeme jako součást celkové krmné dávky.
A teď už k jednotlivým krmivům. Základ krmné dávky koně zpravidla tvoří objemná krmiva, nejčastěji seno a tráva (pastevní porost). Popularitu si znovu získává i kvalitní krmná sláma, která byla v minulosti nedílnou součástí krmné dávky pracovních koní. Stále častěji se můžeme setkat také s krmením koní senáží, a to hlavně v zimním období a u početnějších chovů (senáž se po otevření balíku může rychle kazit, a doporučuje se proto celý načatý balík zkrmit co nejrychleji, ideálně během prvního dne).
→ Pastevní porost je co do obsahu živin velice variabilní. Záleží na druhovém složení pastvy, na podloží a vlastnostech půdy v dané oblasti, dále na ročním období, vegetačním stádiu rostlin, na teplotě a dokonce i na denní době.
Průměrné hodnoty se pohybují kolem 10,0 % cukrů a 3,5 % škrobu v sušině. V závislosti na výše zmíněných faktorech ale může být celkový obsah nestrukturálních sacharidů v pastvě od 6,0 % do 20,0 %.
→ Seno je na tom podobně, protože obsah živin v něm kolísá podle stejných okolností, jako u pastvy. Přidává se ještě vliv správně načasované a dobře technologicky zvládnuté sklizně a následného uskladnění.
Průměrné hodnoty se mohou pohybovat kolem 11,0 % cukrů a 3,0 % škrobu, ale při krmení citlivých koní je vhodné nechat si vždy udělat rozbor sena od svého dodavatele a zároveň zajistit, že budou všechny balíky z nutričního hlediska stejné (tedy jednoduše řečeno sklizené z té samé louky).
→ Senáž je ve směru obsahu živin také ovlivněna vlastnostmi porostu a jeho sklizní, ale velkou roli u ní hraje i následná technologie zpracování. Během fermentace se v senáži přeměňují cukry na kyselinu mléčnou a na těkavé mastné kyseliny. Výsledný obsah cukrů je tedy nižší, než by byl u sena ze stejné louky, a zároveň stoupá celková hodnota stravitelné energie.
→ Sláma byla v posledních letech vnímána jako krmivo bez valné nutriční hodnoty, prakticky jakoby člověk koně krmil podestýlkou… Taková představa je ale velmi vzdálená od pravdy. Již staří chovatelé dobře věděli, že když slámu správně upraví a zpřístupní v ní obsaženou vlákninu pro mikrobiální trávení v tlustém střevě, stane se z ní energeticky vydatné krmivo. Kromě strukturálních sacharidů ale může být sláma bohatá i na cukry a škroby, zejména zůstávají-li v ní po sklizni zbytky zrna.
Rozmezí obsahu nestrukturálních sacharidů ve slámě je kvůli tomu skutečně široké, a to od 1,7 % až do 17,1 %. Proto i zde platí, že je vhodné mít k dispozici výsledky laboratorních rozborů krmné slámy, zejména je-li určená pro citlivé koně, u kterých na vysoký obsah NSC způsobil zdravotní problémy. Řezanka ze slámy se dnes hojně využívá i jako součást komerčně vyráběných krmných směsí. Pro takové použití se zpravidla vybírá kvalitní sláma bez zbytků zrna, u které se pohybuje množství cukrů do 3,5 % a množství škrobu do 2,0 %.
Tím se plynule dostáváme ke kategorii žlabových krmiv, ve smyslu čehokoliv, co můžete koni nasypat “do kyblíčku”. Nemůžeme vynechat oblíbené vojtěškové granule, které nepatří v pravém smyslu slova ke koncentrovaným krmivům (podobně jako granulované seno), ale často hrají hlavní roli v bezobilných krmných směsích pro koně. Populární surovinou jsou také rýžové otruby, které vytlačují svůj neprávem démonizovaný pšeničný protějšek. Podíváme se také, jaký obsah sacharidů má sójový šrot a často používané cukrovarské řízky.
→ Granulovaná vojtěška je do krmných dávek zařazována pro poměrně vysoký obsah rostlinných bílkovin, je ale potřeba při jejím zkrmování vhodně doplnit nevyvážený poměr vápníku a fosforu. Obvykle dosahuje obsahu cukrů pod 7,0 % a škrobů okolo 2,5 %.
→ Rýžové otruby dobývají v posledních letech svět koňských krmiv. Hodnoty NSC dosahují průměrně 6,2 % cukrů a 25,3 % škrobů, což by rýžové otruby jednoznačně diskvalifikovalo ze seznamu krmiv vhodných pro koně s vyšší citlivostí. Přesto se však v dietních bezobilných směsích pravidelně objevují, čímž se vracíme k již řečenému, že nutriční hodnoty jednotlivých krmiv je nutné vždy vnímat v kontextu celkové krmné dávky.
→ Pšeničné otruby jsou na tom z hlediska obsahu NSC podobně, dosahují obvykle hodnot do 8,0 % cukrů a 22,0 % škrobů. Do krmné dávky ale přispívají i vysokým obsahem vlákniny. dusíkatých látek (obdobně jako vojtěška) a především vitamínů a minerálů. Pouze je třeba vhodně vybalancovat jejich vyšší obsah fosforu. Stejně jako rýžové otruby mají i ty pšeničné své pevné místo v bezobilných krmných směsích.
→ Cukrovarské řízky, tedy sušené zbytky po zpracování cukrové řepy, jsou bohaté na vlákninu (zejména pektin) a zároveň mají relativně nízký obsah cukrů kolem 10,7 % a zanedbatelné množství škrobu do 1,5 %. Granulované melasované řízky se blíží k celkovému obsahu 15 % nestrukturálních sacharidů. Pro citlivé koně je tedy o něco lepší varianta sušených řepných řízků bez melasy.
→ Sójový extrahovaný šrot se mezi krmivy pro koně začal prosazovat poměrně nedávno, a to jako bezkonkurenční zdroj bílkovin a esenciálních aminokyselin. Obsahuje přitom kolem 14,0 % cukrů a 2,0 % škrobů, a obvyklé jsou i nižší hodnoty. Jelikož se s ním setkáte hlavně v komerčně vyráběných krmivech, směrodatný bude opět celkový obsah živin ve směsi, deklarovaný výrobcem.
Na závěr se pro porovnání podíváme ještě na obsahy nestrukturálních sacharidů u zrnin, využívaných ve výživě koní.
→ Oves obsahuje průměrně 4,8 % cukrů a 44,4 % škrobů.
→ Ječmen má obvykle kolem 6,0 % cukrů a 53,7 % škrobů.
→ Kukuřice dosahuje hodnot 3,7 % cukrů a 70,3 % škrobů.
Nezbývá než dodat, že když budete pro svého koně hledat krmivo s nízkým obsahem cukrů a škrobů, měli byste se zaměřit i na ostatní živiny a složky, které obsahuje. Bezobilné krmné směsi jsou dnes velmi oblíbené, a někteří výrobci neváhají toho využít (zkrátka nekupujte jen předražené vojtěškové granule s nepatrnou hrstkou doplňků, které koni nic moc nedají, ale zato vám hezky provětrají peněženku).
Nezapomínejte také, že většinu každodenní krmné dávky koně tvoří objemná krmiva. Pokud máte vysoký obsah nestrukturálních sacharidů v pastvě a nebo v senu, ani sebevíc dietní žlabové krmivo situaci nezachrání.
Využívejte možnost rozborů objemných krmiv. Dnes už to není drahá záležitost, a výsledky můžete mít v ruce za pár dnů. Počítejte však také s tím, že množství živin, které z krmiva kůň získává, je významně ovlivněno stravitelností (od hrubých hodnot z laboratorní analýzy se tedy bude lišit).
A hlavně nepodléhejte trendům a hledejte pro každého koně jednoduché krmivo, které respektuje fyziologii koňského trávení.
Zdroje:
https://www.southernstates.com/farm-store/articles/carbohydrates-in-equine-nutrition
https://gettyequinenutrition.com/pages/feeding-straw-to-the-insulin-resistant-horse-may-be-a-mistake
https://equichannel.cz/clanky/ustajeni-a-pece-o-kone-1300876743/repne-rizky-pro-a-proti